Paměti Elie Wiesla, člověka, který se rozhodl stát se bojovníkem, vyučovat, sdílet, svědčit, odhalovat a zmenšovat samotu obětí, mají několik vyprávěcích pásem, střídajících se s velkou pestrostí. Hlavní těžiště leží ve zprávách o stavu světa, tak jak jej autor zažíval na četných cestách do zahraničí a jak k němu doléhaly ohlasy světových událostí. Druhý proud tvoří vlastní osudy a literární činnost, prokládané talmudickými úvahami o všech podstatných věcech člověka i lidstva. Wieselovy memoáry dávají možnost nahlédnout do soukromí i do veřejného působení vzácné osobnosti, angažovaného účastníka a svědka nejdůležitějších událostí dvacátého století.
